Proč pečovat jinak
Velmi často se setkávám s otázkou, proč by rodiče měli dělat něco jinak, než jejich matky a babičky. Všichni jsme přece vyrostli a nedělala se s tím žádná věda.
Brala jsem to stejně a navíc jsem si jako zdravotnice myslela, že to, co mi k péči o miminku ukážou v porodnici, je správně. Pár měsíců po porodu jsem
se dostala ke knize Něžná náruč rodičů od Evy Kiedroňové. Vše, co se tam psalo, jsem chápala a viděla v tom logické opodstatnění, ale přišlo mi to tak
těžké a složité. Pár rad jsem uskutečnila. Z mého dnešního pohledu velmi mizerně, ale jak kvalitně se naučíme třeba jazyk sami z učebnice. Později jsem se synem
začala chodit do Kenny clubu plavat a čerpat informace. U dcery už jsem byla "moudřejší" a se smutkem v srdci musím uznat, že u svých dětí vidím rozdíl
například v držení těla, v zapojení jednotlivých svalových skupin a v tendenci k asymetriím. Syn je sice svalnatý, což má geneticky dáno, ale já jako
odborník vidím ty odchylky, které jsem u dcery eliminovala.
Během mé několikaleté praxe jsem viděla velké množství dětí a myslím, že jsem již schopná vyhodnotit, jaký vliv má ideální a neideální zacházení na vývoj dítěte.
Existují různé vědecké zdroje, které uvádí, kolik procent dovedností a vlastností tvoří genetika. 50% a více jsou nejčastější čísla. Přesto jsem přesvědčena, že
i tak můžeme vývoj ovlivnit, jak ve prospěch i v neprospěch dítěte. Například když rodič nosí dítě ve svislé pozici, predisponuje ho k záklonu hlavičky,
přetíženým zádům, méně posílenému bříšku a jiným komplikacím ve vývoji. Pro tuto pozici je dítě připraveno, až když leze po čtyřech, a tudíž je na tak těžký výkon
posturálně připravené. Slabé bříško ovlivní vzpřimování dítěte, přičemž tuto nedokonalost si může nést po celý život. Rodič nosí miminko stále na jedné ruce, protože má pocit,
že na druhou mu to nejde anebo to rodiče ani nenapadne. Neumožňuje tak svému miminku rozvíjet symetricky celé tělo, protože jedna strana je stále omezená. To může vést k rozvoji
osové asymetrie, k asymetrii vývoje ručiček a dalším. Nabízím-li dítěti kluzkou, měkkou nebo látkovou podložku pro nácvik vzpřimování na bříšku ("pasení koníčků"),
s největší pravděpodobností nedovede tuto dovednost do žádoucí kvality. Pasení koníčků je velmi náročná a vysilující dovednost. Jestliže například dítěti kloužou ruce,
nemůže se vzepřít anebo se propadá, provede tuto činnost pouze dle těchto omezujících okolností. V případě, že dítě neleze po čtyřech, je vědecky podložená pravděpodobnost,
že dítě nebude mít propojené hemisféry mozkové, a tudíž je zde možnost rozvoje různých vad učení, jako jsou například dysgrafie, dyslálie a jiné.
Díky informovanosti rodičů, jak dítě podpořit v psychomotorickém vývoji, ať už správnou a ideální manipulací, správnými podmínkami k provedení konkrétních
dovedností nebo hrou a rituály, můžeme předejít budoucím problémům v posílení těla, ve školních dovednostech nebo i v komunikačních a logických dovednostech.
Naučit se s miminkem komunikovat je důležité pro celý budoucí život, dokázat s dítětem mluvit jako s partnerem je základ pro budoucí porozumění a komunikaci
dítěte s okolím.
ceník návštěv